Krok je nejpomalejší chod koně, nejméně namáhá a kůň vydrží déle pracovat. Při kroku kůň zvedá nohy po sobě v pravidelném sledu a znovu je pokládá: levá zadní, levá přední, pravá zadní pravá přední. Na tvrdém povrchu je slyšet čtyřtakt s pravidelnými mezipauzami, to je že slyšíme 4 údery kopyt. Rychlost koně v kroku je 6—8 km / hod.

Sed při kroku -  Při kroku sedíš uvolněně a těžce v sedle a necháš se houpat pohyby koně ve třech směrech: nahoru a dolů, doprava a doleva, dopředu a dozadu.

Pobídka: do kroku koně pobídneme oběma holeněmi, za současného povolení rukou vpřed. Prodloužit krok koně můžeš pobídkou holení těsně za podbřišníkem v momentě, kdy zadní noha koně na té straně začíná pohyb vpřed.  Jezdec by se měl snažit udržet krok koně čistý a pravidelný. Krok ještě může být prostorný, živý, jistý.

 

Klus je chod koně v dvoudobém taktu, to znamená, že slyšíme 2 údery kopyt. Nohy koně se odrážejí úhlopříčně, tzv.diagonálně, s tím, že kůň vlastně jakoby poskakuje, v určité chvíli  se žádná končetina nedotýká země. Např.: pravá zadní a levá přední noha se pohybují současně. Noha, která je právě vzadu se odrazí tak silně, že mezi výměnou párů nohou následuje fáze volného pohybu ve vzduchu. Je to  nejspolehlivější chod koně  a je  nejpoužívanější na velké vzdálenosti. Trénovaný kůň vydrží asi 15 km klusat a po oddechu v kroku může opět pokračovat v klusu.  Rychlost koně v klusu je asi 4 m/s, tj asi 15 km/hod. Klusáci na kratší vzdálenost až 40—50 km/h.

Vysedávání v klusu - Nárazy, které vznikají tím, jak se odrážejí úhlopříčné nohy koně, tě budou pravidelně trochu vyhazovat ze sedla, ale nechají tě tam znovu zase dopadnout a tím, jak na jízdárně jezdíš do kruhu, tak tě klus bude odstředivou silou vytlačovat na vnější stranu. Proto pevně přitiskni vnitřní stranu kolen na sedlo a sedem se přilep na sedlo, ale s uvolněnými hýžděmi. 

Pobídka pro přechod do klusu je v podstatě stejná jako u kroku, jen o něco silnější. Rytmickými pobídkami sedem a holeněmi udáváme tempo klusu. V klusu můžeme zůstat sedět v sedle nebo můžeme vysedávat.

Pracovní klus V pracovním klusu zůstává jezdec stále sedět v sedle. Střídavým uvolněním a mírným ohnutím v bedrech se jezdec snaží sledovat a vysedět pohyb koně. Začátečníci mají v pracovním klusu problémy s držením těla, ztrácejí rovnováhu a neustále se v sedle posouvají ze strany na stranu. Velice důležité je soustředit se  na pravidelný pohyb koně, na uvolnění v bedrech a vzpřímené držení těla. 

Lehký klus šetří koňský hřbet a tvůj zadek před otlučením tím, že se ve třmenech střídavě postavíš a sedneš. Tomu se říká vysedávání. Jakmile tedy ucítíš zezdola náraz postav se ve třmenech. Pokus se ještě vycítit rytmus, je to dvoutakt: počítej 1,2 - 1,2. Na 1 se postav a na 2 sedni. Časem přijdeš na správný rytmus a budeš i mírněji a pohodlněji vysedávat jen mírně nad posedlí.

Klus na správnou nohu až se naučíš správný rytmus, musíš ještě zjistit, jestli klušeš na správnou nohu. Tím se myslí to, že musíš sedat v okamžiku, kdy kůň položí vnitřní zadní nohu dopředu na zem. A vstáváš až se vnější zadní noha dotkne země.  

Jak poznat správnou nohu -  protože dozadu nevidíš, promítni si v duchu pořadí nohou při klusu: když nasazuje vnitřní zadní, jde zároveň vnější přední dopředu. Proto podle vnější přední poznáš, jestli jsi právě ve správném taktu. Kůň při klusu provádí pohyb dopředu i svou vnější plecí, pokus si proto zapamatovat, jak vypadá pohyb plecí v okamžiku, kdy si sedáš. ( cituji karla z Diskuzní knihy: „Když jde vnější přední dopředu, tak jdu taky jakoby dopředu a když jde dozadu, tak dosedám - jdu taky dozadu“ :o)), jasný ne?

Proč se kluše na vnitřní zadní nohu? Protože se na jízdárně jezdí do kruhu, kůň tedy ohýbá tělo do zatáčky a nejvíc pracuje vnitřní zadní noha, tedy ta která se odráží uvnitř kruhu. Pobídkou vnitřní holení můžeš podpořit odraz a nejlépe bude pobídka působit, když si při tom sedneš.koniny

Výměna nohou. Při ježdění na pravou ruku je  pravá noha vnitřní, při ježdění na levou ruku je vnitřní levá noha. Tak se mění v lehkém klusu i vnější plec. Když jde dopředu, posaď se v sedle. Při každé změně směru musíš vyměnit i nohy, abys klusal na tu správnou. A to probíhá tak, že místo klusového kroku vysedneš hned dva za sebou a pak teprve vstaneš. Napoprvé to asi hned nepůjde:o)

 

Cval je nejrychlejší chod koně. Ve středním cvalu může skok koně měřit až 5 metrů. Cval má třídobý takt. Jsou slyšet 3 údery. Rychlost cvalu u začátečníků nahání trochu strach, proto by se měl cval vyzkoušet, až když se naučíš zachovat jistou rovnováhu v klusu. Rychlost koně v terénu je až 30 km/h a plnokrevníci na dráze běží na kratší úsek až 60 km/h. koniny

Ve cvalu to vyhazuje ze sedla víc než při klusu, ale pohyb je měkčí a vzletnější. Je třeba se naučit držet horní část těla klidně a nehoupat se v rytmu cvalových skoků sem a tam. Obě tvé sedací kosti musí být v kontaktu se sedlem a nesmíš s nimi poskakovat (klapat) . V terénu je lepší přejít do lehkého sedu. Odlehčuje koňský hřbet a usnadňuje koni cválání. Proto je lepší pro cval zkrátit třmenové řemeny asi o dvě dírky a horní částí těla se lehce nakláněj dopředu. Tak se zadkem dostaneš mírně ze sedla a koleny a patami odpružíš pohyby koně.

 

Pravý a levý cval -  když pozoruješ koně při cvalu, vidíš, jak buď pravá nebo levá noha vyskakuje víc kupředu. Podle toho která to je , mluvíme o levém, nebo pravém cvalu. Pokud se kůň pohybuje pravým cvalem, lehce se pokládá do zatáčky vpravo. Pokud by v levém cvalu chtěl skákat doprava, mohl by snadno ztratit rovnováhu. Cval na nesprávnou, špatnou nohu je kontracval. Pří přímém rovném pohybu je koni jedno na kterou nohu cválá. Také se může stát, že kůň „křižuje“, to je, že předek cválá na levou a zadek na pravou nohu.. koniny

 

Trysk  je čtyřdobý (4 údery kopyt), hodně rychlý  pohyb koně, při kterém je velice důležité umět koně ovládat a držet rovnováhu. V tomto chodu je kůň zcela napnut a chcete-li jet naplno, je třeba vysednout ze sedla, posunout zadek dále dozadu a přitáhnout horní polovinu těla ke koňskému krku, podobně jako žokej, ale bez krátkých třmenů. Koním se trysk líbí a někdy přestanou  reagovat na jezdce, zvlášť jedná-li se o zpomalení. koniny

 

Mimochod je takový pohyb koně v klusu, při kterém se pohybují dopředu současně končetiny na stejné straně těla koně. To znamená: na zem dopadá levá zadní a levá přední za sebou a následují pravá zadní a pravá přední za sebou. Celkem jsou slyšet 4 údery. V některých zemích se vypisují speciální klusácké dostihy pro mimochodníky. 

Zastavení - V zastavení by měl kůň stát rovně a klidně. Přední nohy by měly stát vedle sebe. Kůň by měl být čilý a připravený dát se do požadovaného pohybu.

Skákání -
Skákání má 4 fáze: koniny
- Nájezd - kůň sníží hlavu, natáhne krk a odhadne odskok.
- Odraz - kůň zdvihne hlavu, odrazí se předníma nohama, skrčí hlezna pod tělo a pomocí zádě se odrazí nahoru a dopředu.
- Let - kůň natáhne krk a zakulatí hřbet.
- Doskok - kůň doskakuje s nataženými končetinami, zdvihá hlavu a krk.

Couvání - při couvání klade kůň nohy jako při klusu, to znamená že kráčí současně jednou přední nohou a jednou zadní na druhé straně. Jsou tedy slyšet 2 údery kopyt.

Pohyb koně

 

Chody koně

Zpět

Dobří

jezdci se vyznačují tím,

že není

téměř

vidět, že koně řídí.

Čím lépe budeš znát řeč mezi koněm a jezdcem,  tím jemněji a něžněji

můžeš

používat pomůcek

k jeho ovládnutí

CVAL

TRYSK

couvání

Malý testík:

Toto je vlastně promítačka, na kotouči jsou nalepené fotografie z těch fotoaparátů které kůň spouštěl přetrháním nítí a když se točilo klikou, kotouč se otáčel a přes čočky se na plátno promítl pohybující obraz,

To je ten promítací kotouček s fotkama

Eadweard Muybridge

Zpět na Zajímavosti

Kdo vlastně přisel na to, jak se koně pohybují?
Pohyb koně a jeho fáze byly až do 70.let 19.st. pro všechny záhadou. Normálně očima se to zachytit nedá.  koniny

První záběry skutečného pohybu zachytil anglický fotograf Eadweard Muybridge (1830-1904) v roce 1872. Kalifornský milionář Leland Stanford ho požádal, aby zjistil, zda v určitém bodě klusající kůň zvedne zároveň všechna čtyři kopyta.

Práce mu trvala šest let. K závodní trati postavil 12 fotoaparátu a k jejich spouštění přidělal nitě, které napnul přes dráhu. Běžící kůň je postupně zpřetrhal a tím pořídil sérii momentek, které daly odpověď na otázku, jakže se vlastně pohybuje kůň.

V roce 1878 fotografie za obrovského zájmu zveřejňuje, a dokazuje, že kůň se opravdu na chvíli "vznáší". 

Je třeba si uvědomit, že ještě nebyl vynalezen film a filmový pás a fotografie byla v počátcích a fotografovalo se na skleněné desky…:o) žádná filmová kamera nebyla ještě vynalezena.